28.1. 09- Rytíři na koních... x)

29. ledna 2009 v 15:59 | ©Jurášek
Jen pro začátek k nadpisu... Vůbec nevím jak mi napadl. Prostě takový nadpis od srdce... :)


Začátkem vše začíná...

Dnes je středa, a tak ze školy jsme hnedka utíkala do auta a frr ke koním... :) To je vždycky mučení ta poslední hodina, čekání až skončí...
Když jsme už dorazili ke koním, tak před stájemi to strašně moc klouzalo! I já sjem měla co dělat, abych se vůbec nenatáhla. A už jsme myslela jak pojedeme na vyjížďku a bude to všechno děsně klouzat. :/ KDyž jsem přišla do stáje, tak už tam byli holky, zbýval vyhřebelcovat už jen Márty. Ten se nechává vždy naposled. Tedy aspoň když mám přijít já, protože jako vždy byl nehorázný čuně. Pusťe čuně ven a máte o zábavu postaráno. xD Ale já jsem ho jako vždy s radostí vyčistila a vybrala jsem mu z hřívy a ocasu bodláky. :-* Nakonec jsem ho nasedlala a nauzdila no a mohlo se vyjet!



Vzhůru do sedla!

Hnedka za stájemi jsme nasednout nemohli, protože jak jsem řikala bylo to tam děsný... :/ A tak jsme nasedali až na louce. Když jsme se všichni narovnali v sedlech, tak jsme mohli vyrazit! :)
Vzali jsme to kolem výběhu a tradá cestou necestou... :D
Vybírali jsme cesty po trávě a cesty bez ledu! Nkědy se tomu, ale prostě nešlo vyhnout a tak jsme opatrně přecházeli přes led a okolo řeky.
Uviděli jsme i cizího koně. Araba? Ale na 100% vím, že to byl bělouš. Márty ho zbystřil a to bylo ho udržet v klidu. Ten onen neznámý kůň cválal poklidnou krajinou se zapadajícím zimním slunce a já jak blázen držela Mártyho na uzdě, protože jinak bych skončila opět pod jeho kopyty a nebo pod kopyty onoho neznámého. :D Naštětstí jsme vše v pořádkua bez pádu zvládli.
Dál jsme pokračovali loukami, polemi, lesy a vybírali ty nejlepší cesty kde můžeme prjet klusem. Ale jedna cestička byla tak záludná, že jsme se museli prorvávat mezi větvemi, stromy a pařezy až jsme zjistili, že ta cesta nikam nevede.. Tak se Holinka jen vykadila, udělali jsme obrat kolem předku a jeli jsme na zpátek na hlavní cestu. :D

Straceni v divočině...

Odbočili jsme neznámo kam já jsem byla už stracená předem, ale prý že ví kudy se má jít a že se někam dojde. x) Tak jsme šli a šli a pořád jsme se přibližovali k horám. :)) Holinka s jezdkyní šli prozkoumat terén a my jsme čekali co vykoumají. :D Samozřejmě nic nevykoumali a jen si zkusili překážku Velké pardubické! A to irskou lavici. :D Komentář hlasatele: "Jezdec strácí otěže, strácí i kontrolu, najíždí se na překážku, pozor! Jezdec se pořád drží a sjíždí irskou lavici, vypadá to že jezdec spadne, ale bravoo zůstává v sedle!" xD No bylo to zajímavý, ale nic se nikomu nestalo a tak jsme se jen smáli. :))
Nakonec jsme došli blízko silnice a v dáli jsme viděli známou louku. A tak jsme se vydali přímo! Pole nepole, cesta necesta! Přešli jsme most a byli jsme tam kde to známe. Ale ocitli jsme se na rozcestí a teď: "Doleva nebo doprava?" Já byla pro levo a ostatní po jednom. A tak jsme se vydali doprava, ale nakonec jsme se vydali do leva.
Márty začínal být trošku spocený... Ale síly měl pořád na rozdávání. A čekal nás poslední velká překážka (ty malé už jsem nepočítala) a to velký strmý zledovatělý kopec bezpečný jen po kraji. A tak jsem šli samozřejmě po kraji a potom zase pokraji dolů a vše jsme naštěstí zvládli na 1*. Na to, že nejsme profíci... :-D I když... HIHI

Návrat domů do stájí...

A cestou po příjezdové cestě jsme byla aspoň já ráda, že jsme se ocitli na rovném, pevném a hlavně nezmrzlém povrchu. :) Došli jsme až na louku sesedli jsem a vydali jsme se ke stájím. O své oře jsme se vzorně postarali a dostali zaslouženou večeři. Seno a chleba a taky pár mrkví. Chroustali tam na celou stáj... A tak jsme zhasli a odešli. Dobrou noc koňové. :-*

Jurášek
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama